Přečteno pro náš book club.

Naprostá klasika scifi, rozsahem krátká, ale přitom dokazující, že i na malém prostoru se dá vybudovat funkční a zajímavý svět. Začíná s jistou lehkostí, prolog je až humorný, ale končí tíživě, dlouhým monologem hlavní postavy, v této chvíli již pološílené, a my se můžeme jen domýšlet, jestli za oním šílenstvím stojí působení pásma jako mimozemské entity, nebo by k němu došlo i bez nadpřirozených jevů. Otevřený konec mě v první chvíli zaskočil a zklamal, ale ono je vlastně dobře, že největší záhada nám zůstane utajena, protože o ni v tu chvíli zase až tak moc nejde.

Nicméně jsem ráda, že stylem poslední kapitoly není napsaná celá kniha, asi bych se tím neprokousala :)